VAROVÁNÍ na úvod: tenhle recept je tak strašně mimo cestu, po které zde jdu, že po vás nemůžu chtít, abyste četli dál, pokud si zrovna nepotřebujete osladit život, obalit nervy a rozmazlit tukové buňky. Pokud na vás nejde podzimní depka nebo jakékoliv chmury. Pokud si nechcete udělat opravdu poctivé nedělní ráno s takovou hromadou cukru… Continue reading Vafle z Liége / Lutychu
Hranolky a pivo! Nebudeme si nalhávat, že největší belgický tahák je tím nejlepším, co v téhle zemi můžete sníst. Většina restaurací, bister i pouličních stánků je o pár dlouhých kroků dál, než jsme zvyklí. Ať už jde o nabídku ryb a mořských plodů, různých světových kuchyní nebo čím dál tím více se rozšiřující spektrum zdravých/bio… Continue reading Do Bruselu a okolí za jídlem
Věřte nebo ne, ale zažívám s Vincem první dětskou virózu. Probdělé noci jsou nám sice dávno vlastní, v nemocnici jsem s ním bohužel také pár dní strávila a zásoba všelijakých, většinou neotevřených sirupů se krčí v lékárničce jen tak pro jistotu, ale většinu těchto věcí dohromady prostě neznám. Jsem vlastně taková rozmazlená máma, že? Do… Continue reading Mléčná rýže se svařenými švestkami a skořicí
Snídani považuji za nejdůležitější jídlo dne. Co na tom, že často snídám třeba pět hodin poté, co vylezu z postele! Můj muž mě naučil si pravidelně oslazovat život. Možná až moc pravidelně. Od rána do večera. Je to sice pěkné, ale i ten mozek omámený sladkými snídaněmi ví, že to občas už není úplně OK.… Continue reading Batátová ovesná kaše s parmazánem
Už dlouho vám (a hlavně sobě) slibuju, že se pustím do recenzí té hromady kuchařek, které mají své pevné místo v mé kuchyňské knihovně. Času bohužel není moc nazbyt, a tak mi pořád někde vzadu v hlavě svítí červená kontrolka. Ale! První recenze je tu. Určitě ji ocení nadšení pekaři mezi vámi, ale i ti,… Continue reading Poctivý domácí chléb – Emmanuel Hadjiandreou
Jestli něco peču opravdu pravidelně, je to domácí granola. Myslím, že by nastala třetí světová, kdyby na lince nestála dóza s něčím, co můžeme každé ráno sypat do jogurtu. Vincent jí říká kafíčko a se zdviženým malíčkem ji do sebe sype z tátova oblíbeného hrníčku minimálně třikrát týdně u pohádky. Připadá si důležitě. Uznejte, mohla… Continue reading Čokoládová granola s pistáciemi & fígl k tomu
Moje první vzpomínka na tohle zvláštní ufo spadá až do doby před téměř 30 lety, kdy jsme jej jako děti měly totálně vyschlý ve školce na hraní. Něco mi říká, že už tehdy si s ním paní učitelka, která jej do školy přinesla, nevěděla rady. A přitom je to taková dobrota! Patizon, bratr dýně, se… Continue reading Patizon
Píšeme Perlový deník! Věc, kterou by měl každý z rodičů vlastnit a alespoň jednou týdně otevřít a zapsat byť jen jedno slovo či větu. S neuvěřitelně se rozrůstajícím Vincovým slovníkem dnes a denně žasneme nad perlami, které dovede vypustit z pusy a tajně brečíme smíchy schovaní za nábytkem. Často je to ve chvíli, kdy nám… Continue reading Pečená zelenina s miso dresingem
Tenhle týden mám skvěle nakročeno k nějaké duševní poruše. Spánek na prd. Každý pohyb mě bolí, to je taky na prd. Vendelín mi denně slušně zatápí, což je taky na prd, ale do toho vlaku zase naskočím. S Honzou se doma míjíme a při všem tom shonu nejsme ani schopní zformulovat kloudné myšlenky. Znáte to… Continue reading Fenyklový salát s grilovaným ananasem
#moravatrip už je bohužel dávno za námi, ale vzpomínky se mi vrací den co den. Nejen kvůli hyperaktivnímu Vendelínovi, který nám z dovolené udělal malý maraton, ale také kvůli místům, která jsme si s nostalgií připomněli, ukázali je malému človíčkovi a poznali jako úplně nová, i přesto že dávno známá. Nedávno jsem na instagramu slibovala… Continue reading Bylinkový ráj Sonnentor
