Žijeme

Workshop v Créme de la Créme

Už jste někdy byli na nejlepší italské zmrzlině v Praze? Mně se to poprvé podařilo až včera, a to rovnou při úžasném workshopu přímo s Honzou Hochsteigerem, který stojí za všemi recepty, které můžete ochutnat v Créme de la Créme, sídlící kousek od Staroměstského náměstí.

Každý den se vám nestane, že byste snídali mojito. Tedy zmrzlinu. Mojito zmrzlinu. Ano, včetně rumu! Co vám budu povídat, kam se na tuhle dobrotu nějaké mojito s brčkem hrabe. Sešlo se nás tu několik a málokdo mluvil, protože jsme byli neustále paf z toho, co vše lze vymyslet (a hlavně jsme měli pusu zacpanou lžičkami s čerstvě umíchaným sorbetem 😀 ).

Pamatujete si z dětství točenou pistáciovou? Dodnes je to nejoblíbenější zmrzlina mojí mamky. Asi už jste přišli na to, že s pistáciemi mnoho společného nemá. Což může doložit to, že když takový člověk ochutná zmrzlinu, která tak moc zelená není a vlastně ani nechutná tak, jak je zvyklý (hezky po chemii), přijde mu prostě divná. No nevím, já z ní padla na zadek v první vteřině. Zkoušeli jsme tři druhy. Poctivou ze smetany, veganskou ze směsi rostlinných mlék a zdravou bez cukru. Nevěřili byste, že lze jednu věc vytvořit na tolik způsobů. Každá byla úplně jiná. Ne lepší nebo horší, jiná. Výborná. Každý večer bych se v ní koupala.

Navrch k tomu jsme získali mnoho – mně osobně, kromě spousty zajímavostí (Víte, že se dříve zmrzlina servírovala do skleněných misek, kterých bylo málo a tudíž jednu používalo několik zákazníků po sobě? Jasně, breberky, bacílky, sejdeme se na kožním. Přesně tohle se dělo a tak to dospělo až k tomu, že tyto mističky zakázali.) učaroval neuvěřitelný zápal a láska k řemeslu. V době, kdy chce každý druhého očůrat a vydělat co nejvíce, se nenosí přístup, kdy si za každou cenu stojíte za nejlepšími surovinami.

Tenhle článek není sponzorovanou reklamou za vaničku zmrzliny. Kdyby se mi totiž něco nelíbilo, tak nepíšu nadšené ódy. Ale…jsem okouzlená tolik, že tam chci žít mezi regály a každý večer třeba utírat prach jen proto, abych mohla občas nakouknout do tohoto úžasného prostředí. Tak!

P.S. Fotky nic moc, byla jsem v tranzu a přišlo mi strašně líto fotit a točit místo toho, abych poslouchala 🙂

Mám k tomu co říct