Cestujeme · Žijeme

Do Bruselu a okolí za jídlem

Hranolky a pivo! Nebudeme si nalhávat, že největší belgický tahák je tím nejlepším, co v téhle zemi můžete sníst. Většina restaurací, bister i pouličních stánků je o pár dlouhých kroků dál, než jsme zvyklí. Ať už jde o nabídku ryb a mořských plodů, různých světových kuchyní nebo čím dál tím více se rozšiřující spektrum zdravých/bio restaurací i obchodů, budete občas jako v jiříkově vidění. Hurá do Bruselu!

do bruselu

Ráj na ostrově

Místa, jež jsou na pohled naprosto okouzlující, bývají v českém rybníčku většinou past, za kterou se skrývají jídelní lístky plné smažených polotovarů a turistických „dobrot“. Proto, když jsem se přívozem blížila k Le Chalet Robinson, restauraci na ostrůvku v největším bruselském lese, kde nejstarší stromy mají až 200 let, snažila jsem se ze sebe setřást „ten náš“ přístup. A dobře jsem udělala. Le Chalet Robinson je místem pro večerní posezení – na jídelním lístku najdete širokou nabídku malých jídel, drobností k drinku, ale také nápaditá hlavní jídla i saláty. Dala jsem si listový salát s meruňkovým kozím sýrem. Dobře, u salátu si těžko řeknete, že je to nějaká vysoká gastronomie, ale pro mě v tu chvíli splňoval přesně to, co jsem potřebovala. Netuším, jak si restaurace vede mezi místními, ale mě celý koncept nadchl. Na přívozu dojedete (za 1 euro) na malý ostrůvek, po kterém pobíhají králíci, vplujete do prostoru, jež je za tmy osvícený malými žárovičkami a v blízkosti šplouchá (bohužel značně zelená) voda. Čím větší je tma, tím je atmosféra kouzelnější a méně se vám chce odjet zpět do životem pulzujícího centra.

Budou bistra!

No a jelikož se mi nechtělo přijít na buben, zkoumala jsem raději všelijaká belgická bistra, vaflárny, hranolkárny a piknikové parky, tedy místa, jež budete nade vše milovat. Musím prásknout, že kamarádka, jež byla těch pár dní mou dokonalou průvodkyní, měla sáhodlouhý, pečlivě vypracovaný seznam (no jo, vědci!) míst a zajímavostí, která nutně musíme vidět a projíst se jimi. Byly na něm restaurace nabízející všechny kuchyně světa, snídaňové kavárny, trhy i místa superturistická, kde servírují horké vafle jako na běžícím pásu. Pojďme na ně mrknout společně, chcete?

Typické pečivo

Luxusní bio snídaně na mě každé ráno čekaly v hotelu, takže tuhle položku na seznamu jsme hned v počátku musely nekompromisně škrtnout, protože při odletu bych se jistě nevešla na sedadlo. Prvním bistrem, kam jsme po vyčerpávajícím blešákovém smlouvání, za zvuku cinkajících pánví v taškách zapluly, se jmenuje Pistolet. Pistolet proto, že tu servírují jen sendviče podávané v těchto typických bruselských houskách. Na menu najdete jak studené, tak teplé variace. Můžete si zde dát malý oběd, ale i opulentní brunch. V případě, že si dáte pouze plněnou housku, zaplatíte kolem 5 euro, pokud přihodíte ještě salát či polévku, počítejte zhruba s 9 eury. Na zahnání hladu vyčerpaného turisty ideální. V Bruselu toto bistro najdete na třech místech, my navštívily to na Rue Joseph Stevens (ano, to je přesně ta, na jejímž rohu najdete jednu z nejlepších čokoládoven Pierra Marcoliniho).

Zdravá bistra

Holdujete-li zdravějšímu stravování a zajímá vás dopad zpracování jídla na životní prostředí, pochutnáte si v řetězci Le Pain Quotidien. Pobočky (a není jich málo) najdete nejen v Bruselu, ale také v městech, která jistě budou i na vašem „must visit“ listu – v Bruggách, Antverpách, Gentu… Menu se skládá převážně z bio surovin, převládá zdravá nabídka a jídla plná barev. Pečou si vlastní chleby, vyrábí domácí hummus i limonády. S ohledem na kvalitu surovin zaplatíte o něco víc, než byste v běžném bistru čekali, ale jistě nebudete litovat. Speciálně pobočka v Bruggách je úžasnou oázou klidu ve městě, kde je jeden batoh na druhém.

Dalším místem, kde dostanete rychlý oběd nebo svačinu, je síť bister EXKi, vypuštěná do světa třemi přáteli v roce 2001. Filozofií zakladatelů je ohled na udržitelný rozvoj a využití dostupných surovin. V ledničkách najdete čerstvé saláty, pomazánky, zdravé quiche a spoustu dalšího. Naservírovat si můžete jednu ze zdravých polévek a radost si rozhodně uděláte některým z nabízených dezertů (přimlouvám se za cheesecake!). Ceny jsou příznivé, za zhruba 10-15 euro se dokonale přejíte.

Kde nakoupit na piknik

Pokud nechcete být závislí na menu restaurací a necháte se zlákat některým z mnoha parků na piknik v přírodě, tak určitě nakupte na jednom z mnoha trhů (těm věnuji samostatný krátký článek) nebo v bio obchodech Färm. Koupíte zde vše od zeleniny a ovoce, přes veškeré chlazené potraviny až po eko drogerii a bio kosmetiku. Podporují zero waste přístup.

Belgické taháky – hranolky a vafle

A co v takovém článku rozhodně nemůžu vynechat? Jasně – hranolky a vafle! Rádi byste věděli, kam si zajít na ty nejlepší, kterým se naopak vyhnout a zda si raději nedat něco jiného, než tuhle profláknutou záležitost? Začněme hranolkami. Ty nejproslulejší najdete v nejstarším stánku Maison Antoine na Place Jourdan. Je to téměř povinný cíl, pro mě však byly zklamáním. Před sedmi lety, kdy jsem si je dala poprvé (i podruhé a pravděpodobně naposledy), zničilo mé obrovské očekávání vražedné množství soli, které nezachránila ani dokonalá omáčka. Omáčky jsou vlastně tím, co zde táhne. V Maison Antoine jich mají nespočet (27, chceme-li být přesní) druhů od těch tradičních až po opravdu zvláštní. Nevím. Pokud můžu poradit a vy nelpíte na tradicích – skočte si raději někam do bistra na jinačí dobrůtku 🙂 My samozřejmě neodolaly a zapluly do první hranolkárny v De Haan, všechny krabičky si odnesly na pláž a společně je na šátku s mokrými zadky snědly. Co vám budu povídat. Hranolky. S mořským kouzlem.

de haan

Vafle

Srdcovka na konec – vafle. Moje nejmilejší belgická radost. Taková, kterou bych se mohla živit stále. V hlavním městě, ale i všech okolních je spoustu míst, kde si je lze koupit. Za sebe můžu doporučit autíčka, ze kterých vám je sympatičtí pánové podají rovnou do ruky. Ale pozor – často se děje to, že se v nich vafle nevyrábí, ale pouze ohřívají ty kupované. Tohle si pro nezapomenutelný zážitek pohlídejte. Poznáte je snadno, vaflovače vždy vidíte a snadno rozeznáte, zda se do nich dává již hotová placička nebo samotné těsto. V Bruselu jsme schválně testovaly typickou kamennou vaflárnu pro turisty a byly jsme zklamané – vafle byla nedopečená i přesto, že před okýnkem žádná fronta nestála. S jistotou však můžu říct, že jedno takové správné autíčko najdete v Bruggách – poznáte jej podle dlouhých front lidí s rozzářenýma očima.

Zkušení vědí, že není vafle jako vafle. V Belgii najdete dva druhy – bruselské a lutyšské. Ty bruselské pravděpodobně znáte z fotek – úhledné obdélníčky, často bohatě zdobené šlehačkou, ovocem, čokoládou a nevím čím ještě. No prostě kalorická bomba. Lutyšské oproti tomu bývají na pohled chudší, zdání však klame. Na povrchu jsou díky zkaramelizovanému cukru úžasně křupavé a uvnitř dokonale vláčné. Tvar mívají nepravidelný, protože těsto je hustější, nestihne se tak dostat do všech koutů plotýnky. S na prvním pohled neviditelným množstvím másla a cukru je to však kalorická bomba na druhou! 😀 No a přesně na tyhle vafle pro vás mám připravený recept přímo od tamějšího pekaře. V blízkých dnech vám jej sem přidám, ať se na zimu můžete trochu obalit. Ještě před samotným receptem varuji, že se zdravou stravou má pramálo společného, ale znáte to…zdravý rozum je taky důležitý, že?

2 thoughts on “Do Bruselu a okolí za jídlem

Mám k tomu co říct