Čas v kuchyni · Dětem · Zelenina · Žijeme

Fenyklové risotto s ricottou

Pusťte děti do kuchyně

Když říkáte, že vaše dítě „nikdy nebude dělat tohle a ono“, ve skutečnosti to nemyslíte vážně, žejo? Ale když přemýšlíte nad tím, jak ten uzlíček, který jste si přinesli z porodnice, se s vámi bude smát věcem, které rozesmějí vás, bude s vámi tvořit vše, co vás baví a vůbec aktivně asistovat u všech činností, které máte rádi, to už je jiná, že?

Kdysi dávno jsem totiž začala psát naší rodinnou kuchařku. Ručně i s kresbami. Měla jsem totiž v hlavě nastaveno, že budeme mít holčičku a jiná varianta mi ani nepřišla na mysl. Asi proto máme Vincenta. Naprostého ignoranta ve věci tvoření a vlastně čehokoliv, co obnáší nějaké budování. Zásadně totiž boří, demontuje a ničí většinu toho, co mu přijde pod ruku. Jedinou výjimkou je právě vaření. Tak snad ta kniha přeci jen jednou najde svůj nový domov 🙂

 

Už je to nějakou dobu, co jsem se pevně rozhodla, že tohle je právě TA činnost, do které ho chci zapojit nejvíce. A vyplácí se to. Cokoliv, co vytvoříme spolu, bez řečí sní. Objevuje, ochutnává a nadšeně pomáhá (čti ničí) s čím může. Smoothie, strouhaná mrkev, svíčková, zdravé sladkosti, risotto. Výčet z posledních čtyř dní. Sní ochotně věci jako čerstvý fenykl, datle, kešu ořechy, syrový špenát.

Objevuji, že lidská trpělivost může být nekonečná i přesto, že to není tak dávno, kdy jsem vypěnila při sebemenším nezdaru. Pořád ještě těžko přicházím na to, že nepořádek k tomu prostě patří (dnes jsem luxovala kokos z kuchyně, obýváku, ložnice i ze syna – na místě, kam patřil, se ho však moc neobjevilo). Zvykám si, že to, co nám vyjde z pod rukou, nikdy nebude dokonalé (že u toho budu v duchu růst vzteky až do oblak a nedám to na sobě většinou znát). Trénuji postřeh (občas mi totiž v hrnci s těstovinami přistane piškot, v omáčce lego nebo v mixéru kolíček na prádlo). A když konečně usne a já padnu v totálním psychickém vyčerpání do křesla, vzpomínám na chvíle, kdy mi všechny ty zdeformované výtvory dával ochutnat a s obrovskou radostí se o ně dělil. Pak se totiž těším na další den, až budeme pokračovat. Naivka!

Tohle risotto jsme vyráběli dnes. S příchodem jara se i jídelníček odlehčuje, takže Vendelín poznává nové chutě a struktury. Nadšeně testuje (a občas plive) vše, co vidí. Pokud fenykl běžně nekupujete a odrazuje vás jeho lékořicová chuť, máte u tohoto receptu ideální příležitost jej vyzkoušet – tepelnou úpravou totiž ztratí svou výraznou chuť, která se příjemně zjemní.

Fenyklové risotto s ricottou

4 porce, 40 minut

30 g másla  1 šalotka (najemno) • 1 stroužek česneku (najemno) • 400 g rýže arborio nebo carnaroli  100 ml suchého bílého vína  1,5 litru zeleninového vývaru (vroucího)  50 g parmazánu (strouhaného) • 100 g ricotty • 2 fenykly  3 snítky tymiánu • máslo a olivový olej  sůl & pepř

1.V široké pánvi rozpusťte máslo, na něm nechte zesklovatět šalotku. Poté přisypte rýži a míchejte, dokud není všechna obalena rozpuštěným máslem.
2. Zalijte vínem a míchejte, dokud se všechna tekutina neodpaří. Poté můžete jednu po druhé přilévat naběračky s vroucím vývarem (každou další vždy až ve chvíli, kdy se vyvaří téměř všechna tekutina). Stále míchejte. Toto trvá cca 20 minut.
3. Mezitím si na vedlejší pánvi připravte fenykl – rozpusťte máslo s olejem a nakrájený fenykl (zelenou nať odložte stranou) spolu s tymiánem opékejte, dokud není měkký, cca 15 minut.
4. Ve chvíli, kdy je rýže hotová (na skus), ji odstavte z plamene a vmíchejte fenykl, parmazán a ricottu, případně dochuťte solí a pepřem.
5. Ihned podávejte – na talíři posypte zelenou natí, kterou jste si dali stranou při krájení fenyklu a citronovou kůrou.

Mám k tomu co říct