Tarte tatin s červenou řepou

Tarte tatin s červenou řepou

Vyrazili jsme se synem na první rodinnou dovolenou. Už podle předchozího postu vám je asi jasné, že ne vše probíhalo jako ve filmu. I když možná jo – v nějakém hodně veselém (ve kterém se smějí spíš vám, než vy sami). Dojmy naštěstí už opadly, slib toho, že už !!!nikdy nikam s nikým!!! nepojedu, který jsem v pláči dala před domem ve chvíli, kdy jsme se vrátili, byl zapomenut, můžu se do toho tedy konečně pustit.

Určitě se tedy sbalte den předem. Ideálně si sepište seznam, ať neběháte po bytě jako splašení. My tedy den předem balili, ale nutně jsem potřebovala Vendelínovu hromadu vyfotit (a to večer nešlo, blbý světlo, to dá rozum). I přesto, že jsme měli plán, vše pořádně připravené, auto natankované, kapaliny, svačiny, mapy, obalené nervy…auto se nastartovalo zhruba o tři hodiny později, než jsme chtěli.

Cesta nečekaně v pohodě, dovolená se začíná hezky vyvíjet (kdy rodiče opustí naivita?), ubytování se nám vyvedlo, trilióny tašek leží v předsíni, skoro nic se nevysypalo. Vendelín okamžitě prozkoumá všechna nebezpečná zákoutí, která vzápětí rušíme, barikádujeme a zalepujeme (tady bych hned chtěla přidat jeden tip – vozte s sebou záslepky na zásuvky, nebudete je pak muset znepřístupňovat lepítkama z vlhčených ubrousků).

Ne úplně dlouho před dovolenou se syn naučil usínat sám v postýlce, jenže co teď? V garsonce, v novém prostředí? No, vyřešili jsme to jako běžně – pohádka, světýlka, uprdnout a spát, mezitím jsme se větrali na balkoně a pozorovali naprosto nádherné západy slunce. Ve chvíli, kdy byl vzduch čistý, drapli jsme postýlku a přenesli ji i se spícím Vendelínem do chodby. Pak rychle dohnat večeři a vše, co nám během dne uteklo. Přenést postýlku zpět, usnout, v šest vstávat a hezky zase nanovo. Ovšem když přišel večer, kdy venku lilo a bylo asi 12°C, hrdinství nám dlouho nevydrželo (tak 20 minut, déle ne; zoufalost je zjevná, že?). Schovali jsme se proto pod peřinu, aby nás syn neviděl a mohl si v klidu projím tím svým uspávacím procesem. Když nám však začal docházet kyslík, muselo se ven, proces neproces. Zoufalství mohu završit snad jen tím, že přiznám, že jsme tam byli  bez jakéhokoliv zvuku a pohybu zalezlí skoro hodinu.

No a pak přišel TEN výlet. Ráno prořvané, cesta tam prořvaná, procházka kolem jezera prořvaná, cesta zpět prořvaná. Řidička zralá na útěk někam pod hladinu, otec poznal definici dnů kdy „dneska to bylo peklo“. A Vendelín? Ten se chtěl prostě všude raději proběhnout sám, než v kočárku, no… Z výletu vím jediné – byli jsme v Rakousku. Asi.

20160904_162405-01

Vedle bydlení se nacházely lázně. Paráda, dojdeme se tam všichni zregenerovat, dítě miluje vodu, kruh máme, plavací plenky máme, plavky máme a…nepustí nás tam. Vendelínovi totiž ještě není rok, a to se nesmí, pochopitelně. Protože dítě, kterému není rok, je tuze nebezpečné pro své okolí. Víc, než dítě, kterému je kupříkladu rok a dva dny. Našťouchala jsem tedy veškeré vodní propriety zpět na dno tašky a hurá na parník. Tam se samozřejmě muselo vše prozkoumat a označkovat, takže vlasy ve větru a elegantně vlající šál kolem krku…no, nekonalo se.

Vynechám odstavec plný dětských tělesných tekutin, už to začíná být nuda, a tohle vyprávění utnu. K cestování s dětmi, kterým není ani rok mohu doporučit snad jen hodně křupek, jídla, plen, náhradního oblečení (za nás se přimlouvám dvakrát), trpělivosti a nějaký ten alkohol pro rodiče. Jo a na závěr – když už spokojeně sbalíte dítě, snažte se přijít na to, že jste nezabalili nic sobě, ještě doma.

Rybníky, kapři, lodičky, blízké Rakousko. Asi už víte, že je řeč o Třeboňsku. Příště vám dám nějaké tipy na to co ano, co ne, kde se najíst a kde se stolu raději vyhnout, kam vyrazit, co si klidně nechat ujít. Zatím si užívejte babího léta a upečte si třeba slaný koláč s právě sklizenou červenou řepou.

pixlr_20161003220456365

Tarte tatin s červenou řepou

Množství: 8 porcí    Čas: 40 minut + 40 minut pečení   Náročnost: snadné

700 g drobné červené řepy (neseženete-li, zpracujte běžně velkou řepu a poté ji nakrájejte na plátky) • 2 lžíce másla 3 lžíce třtinového cukru 3 lžíce balzamikového octa lístky z 5 snítek čerstvého tymiánu 300 g listového těsta • sůl, pepř 120 g fety/kozího sýra

1. Řepu omyjte a nechte vařit do měkka – záleží na velikosti – zelenina o velikosti vlašského ořechu se vařila cca 30 minut. Poté nechte vychladnout, pokud nechcete vypadat, jako že jste právě někoho zardousili, navlékněte si gumové rukavice a loupejte. Nemusíte vůbec použít nůž, slupka i kořínek půjdou krásně sloupnout.
2. Předehřejte troubu na 180°C. Mezitím v pánvi, kterou můžete dát do trouby rozpusťte máslo, přidejte cukr a nechte lehce zkaramelizovat. Přidejte balzamikový ocet, chvilku provařte, dokud směs nezhoustne, do pánve vhoďte lístky tymiánu, sůl a čerstvě mletý pepř, rozprostřete kuličky řepy (větší kousky rozkrájejte).
3. Listové těsto rozválejte na plát o síle cca 3 mm a zakryjte jím řepu v pánvi. Vsaďte do předehřáté trouby a pečte cca 40 minut, dokud těsto nevyběhne a nebude krásně zlaté.
4. Nechte chvilku vychladnout a překlopte na talíř. Posypte nadrobenou fetou.

 

Červená řepa (Beta vulgaris)

Téměř zázračná kořenová zelenina, které se v poslední době oprávněně dostává stále více pozornosti. Mluví se o ní v souvislosti s bojem proti rakovině, ať již jako prevence tak jako o pomocníku při rekonvalescenci a ozdravných procesech organismu. Díky vysokému obsahu železa působí pozitivně na krvetvorbu. Dále pročišťuje organismus, zklidňuje nervy, podporuje růst vlasů a regeneraci kůže. Vysoký obsah vlákniny dělá dobře našemu trávení. Pozitivních účinků je asi milion, na to by mi jeden odstavec rozhodně nestačil – v každém případě – teď se řepa nachází ve své nejlepší kondici, a proto jí strouhejte do salátů, vařte, pečte s ní, odšťavňujte, míchejte ji do smoothie. Toto rozhodně není poslední recept, ve kterém se u mě s řepou setkáte.

Mám k tomu co říct

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Close Menu