Libečková pasta – ta, která vám polévku provoní dětstvím

Libečková pasta – ta, která vám polévku provoní dětstvím

Ta morálka! Netušila jsem, jak těžké pro mě bude naskočit zpět do toho vlaku „vymyslet > připravit > nafotit > vybrat > upravit > uložit > sepsat > publikovat > propagovat“. Kdybyste ale viděli těch nápadů!

Zahrada nám bují ostošest, především plevelům se daří. Škůdci to u nás taky milují. Bohužel nežerou ten plevel. Takže na jahodách si vesele hodují kosáci (což mě fakt vytáčí, protože vždy sezobou jen půlku jahody, a tu druhou tam provokativně nechají ležet, tohle tedy vůbec není žádný zero waste 😀 ) – my měli všehovšudy tři, saláty žerou v noci slimáci, přes den housenky, mravenci nám nanosili mšice na ty nejnemožnější místa, takže to, co by v tuto chvíli mělo být už pralesem, se krčí smutně u země, rajčata si péčí zabíjím sama… Hotový Mičurin!

Ale zpět k receptu. Libeček jsem v kuchyni nikdy moc nepoužívala, ale je to jedna z těch vůní, které mi intenzivně připomínají babičku. Protože polívka. Brambory. Ten obrovský trs na zahradě, kterým když se projelo rukou, tak svou vůní přehlušil vše okolo. Proto jsem si ten trs, když už nic jiného nezbylo, vykopla u babiččina skleníku a přemístila na zahradu k nám. Bohužel se mu zatím moc dobře nedaří (protože mšice a mravenci, to bude ještě dlouhá cesta), ale snad to brzy prolomím. Každé jednotlivé vzpomínky se totiž držím jako klíště, mám obrovský strach, aby jednou nevyprchaly.

Když jsem neměla dostupnou surovinu doma, poprosila jsem Honzova tátu a očesala libeček u něj. Pak jsme se s Vincíkem pustili do výroby. Co mě překvapilo, byla jeho výdrž. Většinou mi totiž uteče hned na začátku a odmítá spolupracovat. Tentokrát ale poctivě drtil v hmoždíři, přisypával sůl, jedl sůl, kradl sůl, kradl propriety (same story over and over again), ale hlavně!…povídali jsme si, byli spolu…a mně tohle připadá nějak čím dál vzácnější.

Ono vlastně ani nejde o žádný recept. V podstatě jen spojíte dvě suroviny v jednu úplně novou. Experimentovat můžete tak, že uberete sůl, naopak přidáte olej, eventuálně i oříšky a máte pesto, ale to už jsme zase úplně někde jinde 🙂

Libečková pasta

1 sklenička o objemu 150 ml, 20 minut

• 3 hrsti omytých listů libečku • 2 lžičky hrubé (himalájské) soli

1. Libeček pořádně omyjte pod tekoucí vodou a osušte.
2. Nasekejte nahrubo.
3. Společně se solí vložte do hmoždíře (lenoši mohou i do nádoby foodprocessoru, ale není to ono) a hlava nehlava drťte, dokud vám nevznikne hrubší pasta.
4. Uložte do vzduchotěsné nádoby a pokud nepoužijete ihned, tak do lednice, kde vydrží v pohodě měsíc.
5. Používejte na brambory, do polévky, pod maso…

Mám k tomu co říct

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..