Snídaně, jak se patří! A nebo taky brunch. Dezert. Jak je libo. Sotva stíhám tempo sezóny. Vždycky jen vběhnu na zahradu, posbírám, co zrovna dozrálo (a nebo i to, co ještě nestihlo), naházím to do košíčku, zaleju, vypleju, zamávám a jedu domů, kde to všechno začerstva zpucujeme.

Ty nejkřupavější hráškové lusky, ještě ploché. Malinkaté ředkvičky. Stovky listů z postupně (a zběsile) rostoucích kadeřávků, kterých máme asi čtyři druhy. Bylinky. A pak taky rebarbora. Nová nájemnice, která k nám cestovala až z babiččiny zahrady. Zabydlela se pod třešní a my nadšeně sbíráme každý jeden stonek, který už stojí za to. No a protože poslední týden byl ztělesněním divokého západu a já se na zahradu sotva dostala, mohli jsme mít jednorázové rebarborové žně. Zároveň se objevily krásné a pěkně růžové stonky na trhu a těm prostě nikdy neodolám. Díky tomu mám pro vás připravené rovnou dva recepty z téhle štiplavé zeleniny (no fakt!).

Rebarbora totiž není ovocem, byť je využívána především ve sladkých receptech. Na zahradách si vesele roste, téměř bez povšimnutí. Jedná se vyloženě o sezónní záležitost a momentálně je její sezóna na svém vrcholu. Zhruba za měsíc v rebarboře začne stoupat obsah kyseliny šťavelové – ta pro zdraví přínosná zrovna není (způsobuje vylučování vápníku z těla). Již z receptů našich babiček však tak nějak podvědomě víme, že by se měla kombinovat s produkty bohatými na vápník, aby se neporušila rovnováha. I když občas připravím rebarboru jen tak, vždy mě to svádí použít tvaroh nebo třeba jogurt. Kořeny nepřetrháš 🙂

Mám obrovskou chuť vám napsat, co všechno se děje. Například, co se nám podařilo vymyslet s ostatními spřízněnými dušemi. Jak jsme na tom s domem. Co nás v nejbližších dnech čeká. Jenže je toho tolik, že se musím nejdřív sama vzpamatovat, abych byla schopná formulovat ty správné myšlenky a neudělala z toho naprostý guláš. To mi totiž fakt jde 😀 Začnu tím, že malý pán je k prvnímu červnu zapsaný do školky. Velká věc. Já mám práci. Taky velká věc (upřímně – je větší, než jsem byla připravená, ale to si sedne 😀 ). No a abych nezapomněla na Honzu – Honza má nás. Hodně si naložil!

Pečená rebarbora s krémovou quinoou

6 porcí, 50 minut + marinování

• 600 g rebarbory • 3 lžíce rapadury nebo cukru muscovado • 2 lžíce balsamica • 150 g malin (i mražených) • 1/2 hrnku quinoy • 1 1/4 hrnku rostlinného mléka (ideálně kokosové nebo rýžové) • 3 lžíce mletého kokosu • 1/2 – 3 lžíce javorového sirupu (dle chuti) • 1 lžička vanilkového extraktu • 1 velká Hollandia

1.Troubu předehřejte na 180°C.
2. Rebarboru nakrájejte na cca centimetrové plátky, promíchejte s cukrem a balsamicem. Odložte stranou a nechte 10 minut marinovat.
3. Vložte do trouby a pečte cca 40 minut. Na posledních 5 minut přihoďte maliny.
4. Quinou propláchněte a v rendlíku zalijte rostlinným mlékem. Přidejte kokos, lžíci javorového sirupu, vanilku a přiveďte k varu. Na mírném ohni vařte zhruba 15 minut nebo dokud není quinoa měkká a všechna tekutina vyvařená. Nechte vychladnout.
5. Upečenou rebarboru nechte vychladnout. Poté ji rozdělte do misek/skleniček.
6. Do zchladlé quinoy vmíchejte jogurt a dle chuti doslaďte javorovým sirupem.
7. Buď můžete takto krémovou quinou rovnou vrstvit do skleniček nebo ji pro jemnější strukturu rozmixujte do hladka a vrstvěte až poté.
8. Můžete posypat oříšky, granolou, jedlými květy… Podávejte při pokojové teplotě, případně z ledničky (tam vydrží až dva dny).