Jedna ze vzácných věcí je pro mě těšení se na ráno. V poslední době totiž ve znamení klidu většinou moc není. Vstávám za pokynů "udělej mlíčko!"..."udělej mlíčko!!!"..."já chci jiný!"..."nechci do hrníčku!". Na to, abych si pak dala práci se svou snídaní, už mi moc síly nezbývá. Jenže, než abych se odbyla, tak raději nesním nic, pak se honem rychle oblékáme na procházku, kde na sobě cítím nedostatek energie. Výsledkem je, že za mnou běhá dítě, které převezme…
Nevím, jak vám, ale mně leden připadá jako takové pondělí celého roku. Proto jsem se vždy uchýlila k malému zimnímu spánku. V práci jsem si brala dovolenou. Když už jsem na dovolené byla, snažila jsem se vyhýbat všemu nepříjemnému. A když jsem skončila na "dovolené" celoroční, vypínám úplně. Všechno. Sociální sítě, spotřebiče, povinnostmi tak nějak nenápadně proplouvám a zase rychle lezu do té své malé bubliny. Letos ještě o něco víc než obvykle, protože si tělo řeklo,…
Jestli něco peču opravdu pravidelně, je to domácí granola. Myslím, že by nastala třetí světová, kdyby na lince nestála dóza s něčím, co můžeme každé ráno sypat do jogurtu. Vincent jí říká kafíčko a se zdviženým malíčkem ji do sebe sype z tátova oblíbeného hrníčku minimálně třikrát týdně u pohádky. Připadá si důležitě. Uznejte, mohla bych mu provést takovou věc? Naší kuchyní už prošel nespočet druhů a příchutí. Bezlepkových, semínkových, s čokoládou nebo jen ovocem, slazených banánem…