Batátová ovesná kaše s parmazánem

Snídani považuji za nejdůležitější jídlo dne. Co na tom, že často snídám třeba pět hodin poté, co vylezu z postele! Můj muž mě naučil si pravidelně oslazovat život. Možná až moc pravidelně. Od rána do večera. Je to sice pěkné, ale i ten mozek omámený sladkými snídaněmi ví, že to občas už není úplně OK. Proto se snažím vymýšlet co nejlákavější a nejbarevnější recepty, které mi nebudou brát radost z toho, že je jím i přesto, že…

Continue Reading

Schiacciata s červenou cibulí a bylinkami

Pojem "máma medvědice" mě tedy rozhodně nevystihuje, ale...! Tak nějak jsem zvyklá nechávat ve společnosti žít Vendelína jak se mu zlíbí. K dospělým se totiž umí chovat náramně (na rozdíl od toho, co je schopen předvádět doma za dveřmi). Ví, kdy a jak pozdravit, kdy poděkovat (což mě při 20 měsících věku přijde jako mírné sci-fi) a na každého zběsile mává s úsměvem od ucha k uchu. Z nákupního košíku v obchodě balí holky mezi pěti a…

Continue Reading

Hovězí ragú s parmazánovou polentou

...aneb pohádka o tom, jak miničlověk dokáže oddělat tři dospělé. Manžel se mi vypravil na Moravu, tak jsem nám sbalila pět švestek (rozumějte plný kufr i celý vnitřek kombíku, malí lidé opravdu nepotřebují méně věcí) a vyrazili jsme na západ do Lázní k rodičům. Jelikož Vendelína nevidí tak často, jak by si přáli, těšili se moc. Ale brzy padla TA VĚTA. "Víš, jak se vždycky moc těšíme, až přijedete...tak se o to víc těšíme, že pojedete domů."…

Continue Reading
Close Menu