Spoustu let chceme vyrážet za hranice na adventní trhy. Daří se nám to až poslední roky, kdy je odjezd vlastně o mnoho komplikovanější, protože máme doma Vendelína, kterého do téhle davovky zapojit nemůžeme/nechceme. Tak to končí tak, že Vendelín hlídá babičku a my za svítání vyrážíme směr Regensburg. Říkali jsme si s mužem, jak je smutné, že i tolik let po revoluci jsme stále jak v Jiříkově vidění, jak to taky může někde vypadat.
Tohle místo pro mě splňuje vánoční všechno. Atmosféra, klid, žádná tlačenice, lidé napříč národy se baví a smějí. Možná tomu pomáhá ten dobrý svařák, který zde rozlévají. A možná taky ne. Možná alkohol není tou jedinou metlou lidstva, která vykouzlí úsměv na tváři a radost v duši. Možná ta vánoční pohoda vážně existuje.
Jestli tam někdy pojedete, a to i mimo adventní čas, určitě navštivte kavárnu s bistrem Anna. Pro mě je to krásně propracovaný koncept, který působí tak, že všechno je tu doma vyrobené jen a jen pro vás. Pečou si tu výborný chléb, ze kterého vyrábí všelijaké sendviče. V nabídce najdete snad všechno na co byste měli chuť, od kávy, přes koláče a sušenky až po slaná rychlojídla. Vše poctivé. Dokonce můžete nahlédnout dveřmi do kuchyně a přípravny. Sedíte u stolečků vyrobených z jednoho kusu dřeva, dlouhé lavice vás nutí přisednout k lidem cizím. Ti vás rozhodně nesjedou pohledem, že jim překážíte. Naopak. Je to tu prostě jiné.
Když už máte sil dost, odhopkejte pár metrů dál do Butlers. To je moje osobní peklo. Tedy moje ne, můj je to ráj. Je to peklo mojí peněženky. Každoročně (a vím, že je u nás v Čechách také – tam se trápím taky 😀 ) odtáhnu alespoň malou taštičku s něčím křehkým, pěkným, prostě něčím, co zrovna nutně potřebuju. Znáte to. Domov je pak hned útulnější.
Když se vyhnete retro nákupnímu centru (Galeria Kaufhof), které stojí snad jen za tu střešní vyhlídku a záchody zdarma, zjeví se před vámi divný obchod. Věci jsou tam často poházené, chaoticky rozmístěné bez ladu a skladu, uličky úzké, lidí hodně. Tam rozhodně jděte! Věci originální, ceny outletové, kusy poslední. Mluvím-li pouze ke svým čtenářům, tak zrovna vy můžete nechat přízemí bez povšimnutí a rovnou vyjeďte do patra prvního. Hurá nádobí! Dekorace! Papírnictví! Název obchodu si bohužel nedovedu zapamatovat, protože jakmile ho spatřím, postihne mě tunelové vidění, ale najdete jej přímo před jedním z východů ze zmíněné nákupní galerie.
Kdybych měla zmínit všechny tipy kam jít a kde něco koupit, budu tu do nekonečna. Prostě tam vyrazte, ty své perly si určitě najdete sami 🙂
Asi už toho pečení máte plný brejle, co? Pomalu se ale blíží volná rána, skvělá k lenošení. Možná jste už dávno pekli štolu, která se musí nechat týdny odležet. A taky vám jí třeba už někdo celou snědl. Mám pro vás proto recept na štolu, která se dá jíst hned, žádné odležení a balení do alobalu (a hlavně čekání) se nekoná. Prostě umícháte, upečete, krájíte a jíte.
Tvarohová štola k zítřejší snídani
2 menší štoly, 1 hod 10 min
• 200 g celozrnné mouky • 100 g pohankové mouky • 200 g špaldové mouky • 150 g změklého másla • 2 lžičky pečícího prášku bez fosfátů • 1/2 lžičky sušené citronové kůry • 2 lžíce vanilkového třtinového cukru • 140 g kokosového cukru • 150 g mletých mandlí • 2 vejce • 250 g polotučného tvarohu ve vaničce • 50 g rozinek • 50 g směsi sušeného ovoce • máslo na potření • moučkový cukr na posypání
1.Troubu předehřejte na 180°C. Ze všech surovin (kromě rozinek, ovoce a másla s cukrem na finální potření) vytvořte těsto. Zapracujte do něj rozinky a ovoce (klidně použijte kandované, to my rádi nemáme).
2. Celou tu hroudu rozdělte na poloviny. Z každé vyválejte ovál/obdélník, který je uprostřed slabší, než jeho okraje (uděláte vlastně takové korýtko). Pak jeden dlouhý okraj přehnete k tomu druhému a štolu uprostřed promáčknete tak, aby se obě vrstvy přitiskly k sobě. Opakujte s druhou polovinou těsta. Vzniknou vám dvě štoly.
3. Přesuňte na pečícím papírem vyložený plech a pečte zhruba 40 minut.
4. Ještě horké štoly potřete máslem. Klidně ho můžete rozpustit a potřít mašlovačkou, já to dělám tak, že kousek másla ukrojím a tím rejdím sem a tam po štole, dokud není celá pokrytá. Pocukrujte moučkovým cukrem (pro nás cukruji kokosovým, pokud jde však o vzhled, tak moučkový je jasná volba).
5. Nechte vychladnout na mřížce a můžete druhý den servírovat. Tahle štola se nemusí nechat odležet, je ihned vláčná.
