Víte, jak se říká, že k sobě přitahujeme vše, co je nám blízké nebo na to často myslíme? A to bohužel ať v negativním, tak v nezanedbatelné míře i v tom pozitivním slova smyslu. No a právě tak se stalo, že my, milovníci jídla, propagátoři všeho dobrého, amatérští zahradníci a takoví bylinkoví nadšenci, že o tom musí vědět i ve vesmíru, spolupracujeme se Sonnentorem. Nádhernou společností, o které jsem vám psala už loni v létě po tom,…
Jedna ze vzácných věcí je pro mě těšení se na ráno. V poslední době totiž ve znamení klidu většinou moc není. Vstávám za pokynů "udělej mlíčko!"..."udělej mlíčko!!!"..."já chci jiný!"..."nechci do hrníčku!". Na to, abych si pak dala práci se svou snídaní, už mi moc síly nezbývá. Jenže, než abych se odbyla, tak raději nesním nic, pak se honem rychle oblékáme na procházku, kde na sobě cítím nedostatek energie. Výsledkem je, že za mnou běhá dítě, které převezme…
Včera jsme měli rodinný den. Totálně rodinný. Díky počasí za okny to ani jinak nešlo. Zavřeli jsme se doma, váleli se po zemi, jezdili s autíčky, koukali na pohádky, četli a dlabali dýni. A mně bylo krásně. Vincík měl jeden z těch zázračných dnů, při kterých jsme si řekli, že by nám více dětí nevadilo, že takhle by to šlo. Asi třetí takový den v životě. Podzimní zázrak. Po dlouhých letech jsem koupila dýni, kterou můžu vézt…