Právě si prohlížíte #mamavpohode: Víte, za co všechno můžou zanedbaná játra?

#mamavpohode: Víte, za co všechno můžou zanedbaná játra?

Díky na úvod!

Skočíme do toho rovnou po hlavě. Ale ještě něco málo na úvod. Víte, po zveřejnění myšlenky tohoto projektu mi přišlo několik zpráv. Krásných. Píšete mi v nich, jak je skvělé vidět, že v tomhle nejste samy. Že přesně tohle potřebujete. Podporu, pomocnou ruku, možná sem tam nějakou radu. Píšete mi svoje příběhy. Zmiňujete cesty, které vám ze začarovaného kruhu stresu a únavy pomohly ven. A holky, já z TOHO MÁM OBROVSKOU RADOST! Jste skvělé! Pište, sdílejte, informujte. Já budu potom vaše příběhy, budete-li chtít, předávat dál – přesně na ta místa, na kterých si najdou svůj cíl – pomoci.

Ale zpět k tématu. Víte, jak na vaši energii a každodenní život můžou působit oslabená játra? Co vše vám dokážou provést? Ale především – jak jim a hlavně sobě pomoci? Dneska se na to mrkneme. Sama můžu do placu přidat zkušenost – kdykoliv mi něco bylo – trpěla jsem mnohem horší alergií než obvykle, vyskákal mi na těle strašidelný ekzém, po kterém jsem velmi dlouho hojila jizvy, začaly mě trápit deprese, byla jsem unavená, plačtivá, vlasy mi padaly po hrstech, na kůži po dotyku vyskakovaly skvrny, které vypadaly jako jizvy po škrábancích a každou noc jsem se dusila – mohly za to játra.

Játra & my

Orgán, který má v těle zodpovědnost za zhruba 500 úkonů. Je tedy jasné, že bez jater nejsme ani my. Oslabená nebo hůře fungující játra dokáží v těle rozhasit mnoho. Prakticky všechno. Jde mimo jiné o nejdůležitější detoxikační a energii předávající orgán a je logické, že pokud orgán nedetoxikuje, tělo se zanáší a slábne. Stejně jako játra ovlivňují vše, tak vše ovlivňuje játra. V případě, že máme nějakou nemoc, která na funkci jater vyloženě působí bez jakéhokoliv vašeho přičinění, je třeba ji léčit. Za takovou nemoc nemůžeme, to je jasné. Často nemůžeme ovlivnit ani místo a tedy prostředí, ve kterém žijeme. Bohužel je více než alarmující, že pokud nejde o nemoc nebo zeměpisné určení, tak si játra huntujeme vesele sami.

Diagnostika

Špatná životospráva (sušenka za běhu k snídani, oběd až k večeři – ideálně to, co po někom zbylo, žejo, maminky?), pití alkoholu a nadužívání léků, stres (Stres. STRES! Ten především.), nedostatek pohybu, obezita, ignorování signálů těla a spoustu dalšího. Všechno tohle způsobuje, že se ve zkratce „necítíte ve své kůži“. Máte-li podezření, nechte si u lékaře udělat jaterní testy. Ze zkušenosti však vím, že toho z nich většinou moc nezjistí. Stačí totiž jen malá odchylka a tělo může zareagovat pro nás velmi nepříjemnými problémy, byť jsou testy v pořádku. Obecně lze však říci, že taková zdravotní problematika je dosti složitá – nejsem lékař a nemohu zde tedy dávat relevantní lékařské rady. Nebudu zde proto zmiňovat jaterní dietu a takový přístup, který byste pro „obyčejné probuzení“ organismu asi dlouho nevydrželi. Existuje však mnoho cest, jak své zdraví podpořit jednoduše – jde především o používání zdravého rozumu a osvojení těch správných návyků.

Pokud
• jste unavené,
• jste podrážděné,
• vám padají vlasy více, než obvykle,
• máte po každém jídle pocit, že buď usnete nebo prasknete,
• se vám na kůži tvoří ekzémy, vyrážky, akné nebo jiné nespecifické potvory,
• máte depku,
• trpíte alergií,
• vám prostě není dobře a nevíte proč,
• se nemůžete donutit do jakékoliv aktivity,
• se nesoustředíte,
• máte oslabenou imunitu,
• ztrácíte zájem o sexuální život a vaše hormony lítají jako na horské dráze,
• atakdále atakdále,
mohou být na vině oslabená játra. Stojí za to zauvažovat o jejich regeneraci. Ta by v případě pouze běžně zanedbaného životního stylu (ahoj, od narození svišťů v tom jsme skoro všechny!) měla být poměrně jednoduchá.

Moje cesta v tomto případě byla taková, že jsem prakticky bez výhrad a jakýchkoliv kompromisů přijala doporučení paní Benediktové a změnila svoje stravovací návyky. V čem to spočívalo? Z jídelníčku jsem ze dne na den vypustila bílý cukr i bílou mouku, průmyslově zpracované potraviny, supermarketové maso, alkohol a především mléko. No a to u nás bylo vlastně všechno. Už tehdy jsme byli zvyklí jíst hodně zeleniny, maso u nás na stole prakticky nebývalo. Jenže takové mléko, sladkosti a pečivo, to byl můj malý mor. Jen kvůli těmhle třem druhům potravin jsem se kolikrát kroutila kolem „sušenkového“ šuplíku a přemýšlela, co bych si tak asi dala. Časem cukr zastoupily datle, bílou mouku ta celozrnná či její bezlepkové varianty a obligátní mléko s müsli k snídani se přetransformovalo v bílý jogurt s ovocem a domácí granolou.

Změnu stravy jsem samozřejmě podpořila všelijakými přírodními preparáty a zkusila jsem přestat užívat léky (a to dokonce i ty na alergii). Brzy se z mých rukou začal vytrácet fakt hnusnej ekzém, s nímž si západní medicína nevěděla rady i při použití velmi zajímavých metod (kdy mě vždy na několik minut týdně zavřeli do krabice s jakýmsi zářením – na sobě jsem mohla mít jen pidibrejličky – kde jsem bez hnutí stála jako tydýt a přemýšlela o nesmrtelnosti chrousta – možná právě tam mě napadlo, že tohle už je vážně divný – tím spíš, že ekzém nemizel, naopak, a tělo při téhle proceduře svědilo jako blázen). Po čase vymizely i jizvy. Zmírnilo se padání vlasů. Opustily mě deprese. Získala jsem hromadu energie, na které jedu až doteď. Je to téměř šest let. Šest let na proměnu trosky v hyperaktivní matku s hlavou plnou nápadů. A to vše prakticky jen díky jiné stravě. Takové, která vydrhla moje játra do vysokého lesku. K lékům jsem se doteď nevrátila.

Ale bacha! Pokud se životní styl fláká, játra to vidí! A dají vám to sežrat 🙂

Myslíte, že tohle bude ta správná cesta pro vás? Nebo alespoň první krok?

Na té cestě vlastně už pravděpodobně jste, čtete-li Tvoříme domov a občas podle mě vaříte. Nic moc nového jsem vám tedy asi nesdělila. Jen si to ale pro jistotu shrneme, jo?

CUKR – je fuj! Ale žít bez něj na mateřské? To jako vážně? Čím bychom si asi tak uklidňovaly nervy? No – kostkáčem to nebude. Ani tatrankou. Máme spoustu krásných a zajímavých možností – kokosový cukr, sušená třtinová šťáva (mňam!), datle, javorový sirup a mnoho dalšího. Ani jeden ze zmíněných druhů neprošel průmyslovou rafinací, drží si tak v sobě i různé minerální látky a vitamíny. Nicméně – je to pořád cukr, takže všeho s mírou 🙂 Chcete-li to brát opravdu vážně, mrkněte k Janině Cukrfree a uvidíte tak nádherné recepty, že už se cukrového zrnka nedotknete ani smetákem (mně se to zatím nepovedlo, jsem závislák).

DRINKY, ALKOHOL, PIVÍČKA – prý jsou taky fuj. Bez těch se na mateřské žít dá. V pohodě! Nealko pivo, domácí ledové čaje, perlivá voda s bylinkami či ovocem, domácí sirupy (ale jen trochu), barevné skleničky plné ledu a ovocných šťáv. Co? Líbí se vám tenhle klub? Jako bonus dostanete čistou hlavu každé ráno, prozářenou pleť a dokonalou hydrataci. Žádné sucho v puse, oslintaný polštář nebo okno tak velké, že by vám ho každý stavitel záviděl (mě nevyjímaje!).

MASO Z VELKOCHOVŮ – už jste zkoušeli připravit steak ze supermarketového hovězího? U mě, když to bylo poprvé, bylo to zároveň i naposledy. Podrážky nejím. Antibiotika taky nemusím. Stejně to platí s masem tučným. Maso plné chuti, jemné tak, že ho nemůže zkazit ani největší masové kopyto (zase ahoooj!), to už je jiná. Znáte-li farmáře, víte, co vám vozí. Máte s ním vztah. Máte dobré maso. A zdravá játra. Začarovaný kruh.

PRŮMYSLOVĚ ZPRACOVANÉ POTRAVINY – to jsou všechny kečupy, polotovary, věci z pytlíku, věci z krabičky, éčkové bujóny a nevím, nic dalšího už mě nenapadá, tyhle uličky moc neznám. No prostě všechno, co vám má ušetřit čas a prý peníze a všemi svými barevnými nápisy na ještě barevnějších obalech pěkně kecá. Nic vám to nedá – snad jen permanentní nakrknutí na celý svět a zdravotní potíže. Osobní perla: tajně jsem jako malá kradla masox a jedla ho místo čokolády, no a aby se na mě nepřišlo, sypala jsem ty prázdné papírky za postel. Z nějakého důvodu mi v tu dobu říkali ve škole Zetore. Nevím, možná to souvisí. 🙂

LEVNÉ A RAFINOVANÉ OLEJE – k čemu jsou? Ke smažení. Smažení je asi fuj, ne? Sem tam je to v pohodě, ale něco mi říká, že se u nás spíš sem tam nesmaží, než aby to bylo naopak (ale takový falafel – to je blaho!). Hledejte plnohodnotné, za studena lisované oleje se všemi jejich benefity. Každý z nich má totiž jiný účinek. Vybrat si můžete dýňový (vnitřně působí na kvalitu vlasů a kůže), ostropestřcový (játra), ořechový (omega 3)… Je jich nepřeberné množství a dají se kupovat i v malých lahvičkách, takže nic nevyhodíte. V poslední době jsem si oblíbila hlavně ostropestřcový, který chutná krásně po másle. Dávám ho skoro všude.

MLÉKO – asi nejdiskutovanější potravina. Na jedné straně je to až superfood, na té druhé zatracovaný jed, který nás pomalu rozežírá zevnitř. Obecně je známo, že mléko zahleňuje a je poměrně těžce stravitelné. Na trhu už najdete spoustu vhodných variant od bezlaktózových verzí (ty používám, pokud mléko/smetanu musím použít například při pečení a nelze jej nahradit tím rostlinným), přes mléko kozí & ovčí až po alternativy, které mléko neviděly ani z rychlíku, a to především proto, že s živočišnými produkty nemají společného vůbec nic. Sama za sebe můžu říct, že mi po vysazení mléka zmizela silná alergie, ekzémy a častá neukočírovatelná dušnost. Speciálně tady je však nejdůležitější si najít svou cestu, na níž zjistíte, co vám dělá dobře a co už je na prd. Třeba mléko ve své kysané podobě je skvělé. Bílé jogurty a spol. naopak podporují trávení (alespoň pro většinu lidí) – zas je to o tom hledání a naslouchání signálům těla.

A co je tedy dobré?

Všeho s mírou. Toho špatného především, ale vlastně i toho dobrého. Držte se zpátky v jídle (takovém tom zobání od rána do spánku). Uvědomte si, že pokud nahradíte pytlík bonbónů pytlíkem datlí, je to sice lepší, ale pořád je toho zbytečně moc. Dopřávejte tělu to nejlepší, co můžete – pak toho nebudete potřebovat tolik, protože tělo bude spokojeno. Zlepšete svůj pitný režim, to je opravdu důležité. Hýbejte se. Nejlépe na čerstvém vzduchu – k tomu máme my maminky ty nejlepší příležitosti (a ratolestem to prospěje o to víc). Vědomě se pokuste hodit do klidu (já vím, vím…to je vlastně cílem celého projektu, nemůžu to po vás chtít hned takhle hrrr 🙂 ), zkuste odfiltrovat nepodstatné věci, které vás opravdu rozčilovat nemusí. A pozorujte se. Vnímejte svoje tělo. Kdykoliv to půjde, respektujte signály těla i duše a pracujte na tom, aby byly především pozitivní. Pak budete také 

Dneska už je to opravdu dlouhé, v příštím článku se mrkneme na to, co pro podporu zdravých jater a tedy mámu v pohodě můžete vařit. Dočetli jste až sem? Jste nejlepší na světě! Prostě #mamavpohode – hlavně proto, že vám na to vystačil čas 🙂 Ale slibuji, že tyhle články budou hodně přínosné, byť možná trochu rozvláčné. Stále jste se mnou? Tak tuhle myšlenku, prosím, šiřte dál ♥ Díky!

Tento příspěvek má 2 komentářů

  1. Ahoj, napada me par otazek. Cukry u nas nejsou moc problem, pecivo vic, ale to jsem ja ted vyrazne omezila a u deti to resim opravdu pomalu, aby mi jedli. Pitny rezim take nevnimam jako omezujici, jedeme na vode a ja bylinkove caje.
    Ale napada me, jak na to, kdyz je clovek v pohybu nejsem schopna neustale pripravovat krabicky svacin ?Kolikrat proste koupim cestou v samosce platkovy syr, sunku a rajce a davame si to jen tak. Klidne bez peciva. Ale je tam mleko a maso …Treba kdyz nekam jen tak vybehneme nalehko a najednou dostanu hlad a nechci cekat az domu, protoze se to zhorsi a tyto situace nesnasim. Mozna je ten problem jinde – napada me nedostatecna snidane. Ale muzeme se bavit vseobecne, urcite nekdy takove situace nastavaji. Jak resite situace tohoto typu? Ted mi nejde ani tak o deti jako o moji stravu. Za jakekoli tipy budu vdecna. Lenka

    1. kam

      Leni, odpověď kopíruju i sem, aby se dostala všude, kam má 🙂

      Tak jo, tahle odpověď bude možná trochu rozvláčná, ale pokusím se jí zestručnit, co nejvíc (pak se vrhnu na samotný článek, který zveřejním hned, jak mi to ty krátké dny dovolí).
      Pokud to chce člověk brát opravdu hodně vážně a případně vyřešit i nějaký zdravotní problém (tím pádem opravdu vyloučit všechny nevhodné potraviny), tahání krabiček a svačin se asi jen tak nevyhne. Všichni totiž nežijeme v centru velkého města, kde je dostupné vše, na co si vzpomeneme. Sama jsem to řešila buď nějakým smoothie, případně bílým jogurtem, ovocem či zeleninou, cestou kolem zdravé výživy a její široké nabídky. Když nic v okolí nebylo, byla jsem na sebe tak drsná, že jsem prostě nejedla (tak moc jsem to brala vážně a chtěla být v pohodě   ).
      Pokud se chce člověk prostě „jen“ cítit lépe, sem tam nějaký hřích nevadí. Důležité je na stravování koukat se zdravým rozumem. Naštěstí už se začínají objevovat všelijaká bistra, kde se vždy dá něco sehnat (byť by to měl být zeleninový koláč, s klasickým těstem, kterého tam však tolik není). Nabídka minisámošek bývá zpravidla bohužel dost tragická a přesně odpovídá tomu, jak se stravuje většina společnosti. Takže nic moc jiného, než sladkosti, přesolené svačiny apod. se v regálu nenajde. ALE! Sem tam se objevují světlé výjimky s hotovými saláty, nakrájeným ovocem, umixovanými smoothie, hummusem….

      Při psaní téhle odpovědi mě to samotnou nakoplo k tomu článek sepsat, protože tahle problematika je docela zajímavá a chci jí probrat do hloubky   Snad jsem ti trochu pomohla 🙂

Mám k tomu co říct

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..