Jó, dětičky!

90% jídel buď peču nebo se skládají z něčeho, co pečené je. Přišla jsem na to vlastně náhodou – když Vendelín rozbil troubu. Už tři dny na ní zoufale civím a čekám na zázrak, který se nestane. Znáte to – součástky, které se již nevyrábí. Takové, které mají hodnotu asi 30 korun, ale protože je u nás jediný dodavatel, tak mohou stát tisíce. A taky že stojí. Intenzivně bojuji s přirozenou spořivostí, která mi prostě nedovolí dát víc než tisícovku za jediný kousek plastu s troškou kovu. Pravděpodobně prohraju 😀

Jó, dětičky. Odpověď, kterou mi na tuhle příhodu dala moje mamka, byla jednoznačná – „pamatuješ, jak jsi mi v tomhle věku vyhodila do koše hodinky za dva a půl tisíce a už se nikdy nenašly?“ – nepamatuju! Ale věřím, že jsem ty hodinky měla fakt ráda! A upřímně mi jich je velice líto, když se tak koukám na dvě díry do trouby přelepené elektrikářskou páskou (to aby se do nich neházely hračky, klíče, potraviny, a tak). Viď, mami, že takové zpytování po těch letech stačí, žejo? 🙂

Jednou bychom se chtěli s rodinou přestěhovat do většího. Dům se zahradou, který si od nuly útulně zabydlíme a splníme si tak sen o pořádném prostoru. Teď spíš uvažujeme nad tím, zda ještě pár let nepočkat, až to tu malý pán vybydlí úplně, pak všechny místnosti vypálit a utéct. Ze svého dětství si nepamatuju nic podobného. Neměli jsme zaslepené zásuvky, protože do těch se prostě nesahá (ani klíčem, tak jak se to dělá teď u nás), zabezpečený nábytek, nic podobného.

V tuhle chvíli je výčet naší domácnosti následující:
– máme zaslepené zásuvky (a to i za skříněmi, protože ty dokáže odsunout),
– dětskými pojistkami zamčené všechny skříňky, které jdou,
– všechny obrazy ze zdi čekají na svůj čas ve sklepě, protože k nim Vince vyšplhá a demoluje je,
– kabely přilepené k televizi, protože ho dráždí,
– stále zapnutý dětský zámek na pračce, protože Vendelín pere (sám a rád),
– většina věcí je „jinde“, kam se na ně nedosáhne („jinam“ už došly).

A jaké je řešení? Čokoláda! Na nic jiného to zatím nevidím. K alkoholu se nepřikláním, k násilí se neuchýlím a řev se jeví jako zbytečný. Čokoláda udělá radost. Když už ne tomu malému, tak alespoň mně 🙂 Tady máte jeden recept na nervy. Speciálně pro vás, dámy a maminky, které jste na tom občas tak bídně, že už nemáte pocit, že to někdy bude jinak. Bude! Ale teď si dejte raději tu čokoládu.

Kokosové tyčinky s karamelem

8 tyčinek, 35 minut + chladnutí

• 200 g strouhaného kokosu • 2 lžíce javorového sirupu • 1/2 lžíce vanilkového extraktu • 2 lžíce datlové pasty • 120 g čokolády (70-85%) • 1 lžička kokosového oleje • semínka/oříšky/koření na posyp

1.Nejdříve opražte kokos – pánev rozehřejte na středně silném plameni, vsypte kokos a několik minut jej za pravidelného promíchávání pražte, dokud se nerozvoní a lehce nezhnědne (cca 10 minut). Poté vsypte na talíř a nechte vychladnout.
2. Vychladlý kokos vsypte do mísy robotu a necelou půlminutu mixujte, dokud nemá jemnější konzistenci (nemixujte příliš dlouho, ať nevyrobíte kokosové máslo). Poté přidejte javorový sirup, vanilkový extrakt a ještě chvíli mixujte, aby se vše pořádně promíchalo.
3. Tuto směs přendejte do potravinovou folií vyložené formy na chléb (cca 11×21 cm), upěchujte a nechte alespoň hodinu vychladit v lednici. Můžete chladit také v mrazáku, doba se tak zkrátí na zhruba 20 minut.
4. Ztuhlou hmotu vyklopte z formy, sejměte folii a nakrájejte ostrým nožem na tyčinky.
5. Datlovou pastu dejte do cukrářského sáčku (nebo do sáčku z ustříhnutým rohem) s hubičkou o průměru 0,5 mm. Na každou tyčinku vytlačte proužek pasty.
6. Ve vodní lázni rozehřejte čokoládu s kokosovým olejem (voda pod miskou se nesmí vařit, aby se čokoláda nesrazila) a každou tyčinku v ní trochu vykoupejte (stačí tak, abyste pokryli spodek tyčinky). Tyčinky odkládejte na mřížku. Až budou všechny zespodu obalené, je přelijte čokoládou i shora tak, aby nezůstalo žádné nepokryté místo (klidně si pomozte nožem nebo štětcem, případné nedokonalosti překryjete posypkou). Posypte dle chuti a nechte čokoládu zatuhnout (nenechávejte tuhnout v lednici, na čokoládě by se vytvořily nehezké mapy).

Jelikož tento recept stojí a padá na pár stěžejních surovinách, přidávám několik tipů, aby se vám tyčinky vždy povedly.
– KOKOS: sežeňte si jiný, než ten nejlevnější v supermarketu. Kupujte ideálně ve zdravé výživě v bio kvalitě nebo takový, který je hrubší – v tom totiž zůstane více oleje. Čím jemněji je strouhaný, tím sušší je, tyčinky pak drží hůř pohromadě. Občas najdete „hrubou várku“ v Lidlu.
– POJIVO: vždy volte javorový sirup. Oproti jiným sladidlům je tekutější a dodá hmotě více vlhkosti. Může vás lákat použít med nebo jiný sirup, konzistence pak může dělat neplechu a tyčinky mohou držet hůř pohromadě.
– DATLOVÁ PASTA: v tomto případě je lepší využít domácí datlovou pastu – oproti kupované má úplně jinou konzistenci a příjemnější chuť. Vyrobit jí můžete podle tohoto receptu. Na uvedené množství 8 tyčinek stačí cca 5 čerstvých datlí rozmixovaných s 1 lžičkou vody (konzistenci upravte tak, aby se dala snadno vytlačit se sáčku, ale zároveň nebyla příliš měkká nebo tekutá).
– CHLAZENÍ: důležité je tyčinky nepřechladit. Pokud chcete ušetřit čas a necháváte hmotu vychladit v mrazáku, nezapomeňte na ni! V případě, že se tak stane, nechte ji před krájením hodně povolit, jinak by se tyčinky při krájení lámaly. Vůbec nic se nestane, získá li hmota opět pokojovou teplotu – bude se vám krájet mnohem lépe, než „ledová kostka“. Stejně postupujte, pokud se vám bude špatně krájet po vytažení z lednice.
– KRÁJENÍ: použijte velmi ostrý nůž s dlouhou a slabou čepelí. Krájení tak bude mnohem snazší.
– POLÉVÁNÍ: nejprve namočte spodek, nechte zatuhnout a poté polévejte vršek, čokoládu nechte stéci po bocích a uhlaďte přes nepokrytá místa. Můžete i namáčet, je to však o něco „špinavější“ práce. Netrapte se tím, že polité tyčinky nemají krásně hladký povrch a prostě je posypte oříšky, strouhanou čokoládou nebo semínky – vzhled tím o něco povýšíte 🙂