Pojem "máma medvědice" mě tedy rozhodně nevystihuje, ale...! Tak nějak jsem zvyklá nechávat ve společnosti žít Vendelína jak se mu zlíbí. K dospělým se totiž umí chovat náramně (na rozdíl od toho, co je schopen předvádět doma za dveřmi). Ví, kdy a jak pozdravit, kdy poděkovat (což mě při 20 měsících věku přijde jako mírné sci-fi) a na každého zběsile mává s úsměvem od ucha k uchu. Z nákupního košíku v obchodě balí holky mezi pěti a…
Láska bolí? Ale to né! Poslední dobou se vyhýbám rekapitulaci domácích škod, které jsou dílem našeho malého likvidátora. S uplynulým Dnem matek se ale musím zastavit nad tím, jaké stránky pro mě mateřství má. Pominu-li tu krásnou, plnou blízkosti a lásky, která vám nepozorovaně vstoupí do krve, je tu ještě spoustu dalších. Jednou z nich je ta, které jsem dala osobní přívlastek boxerská. Není to zas až tak dlouhý časový úsek, kdy jsem ledovala rozseklý ret (mašinka), plakala…
Pravidelně chodím na jógu. Odpočinout si, vypnout, nebýt jen bláznivou matkou. Jenže! Někdy si tam odpočinu až moc. To třeba tehdy, když mám za sebou pár nepříliš prospaných nocí, které se rodičům v určitém období (trvajících pár dní až let) prostě nevyhnou. Kdo občas vyrazí cvičit, ví, jak hodiny probíhají - zacvičíte si a následuje závěrečná relaxace. Spousta lidí se natolik uvolní, že při ní usne, zažila jsem již mnoho zadržovaného smíchu při chrápání spolujogínů. Ale zabrat při cvičení?…