Víte, jak se říká, že k sobě přitahujeme vše, co je nám blízké nebo na to často myslíme? A to bohužel ať v negativním, tak v nezanedbatelné míře i v tom pozitivním slova smyslu. No a právě tak se stalo, že my, milovníci jídla, propagátoři všeho dobrého, amatérští zahradníci a takoví bylinkoví nadšenci, že o tom musí vědět i ve vesmíru, spolupracujeme se Sonnentorem. Nádhernou společností, o které jsem vám psala už loni v létě po tom,…
Tak jo, musím přiznat, že cesta k tomuhle dortu byla trochu strastiplná. Když jsem v přednarozeninovou noc pekla svůj superoriginální korpus na Vincentův druhý dort, vznikla z něj akorát superoriginální obrsušenka, ne nepodobná hokejovému puku. Rázem by se mohla stát zbraní. Ok, vrátím se k osvědčeným metodám, slíbila jsem si. Asi je vám jasné, že osvědčenou metodou pro mě není cesta do cukrárny pro horu barevného cukru, který se má tvářit jako marcipán. Osvědčená metoda je totiž…
Někdy se tak na syna podívám a nemůžu nemyslet na to, co z něj vyroste. Kým bude za deset dvacet let. Jsou dny, kdy mě takové úvahy poměrně děsí a nejraději bych si je zakázala. Občas si totiž splete moje zbytky vlasů s lanem, po kterém je prima šplhat, dostanu do nosu takovou hlavičku, až slyším zřetelné zakřupání nebo do břicha při přebalování schytám tolik kopanců, že by se za ně nemusel stydět ani profesionální fotbalista. Někdy,…